Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření

S čím tato výzkumná metoda pomůže: Dotazníkové šetření vám pomůže porozumět, co si lidé myslí, co vědí, jaké mají postoje a co (říkají že) dělají. Při použití správné metodiky jsou výsledky reprezentativní pro členy a členky vaší cílové skupiny a vy se tak dozvíte i to, jak velká část těchto lidí si něco myslí či nějak jedná.
Náročnost: Střední až vyšší. Je třeba umět kvalitně navrhnout dotazník a analyzovat získaná data. A pokud chcete mít reprezentativní vzorek respondentů, musíte zajistit odpovědi od stovek lidí, což může být časově i finančně náročné.
💡 Naše tipy:

Pro realizaci dotazníkového šetření nabízíme tyto tipy:

  • Dotazníkové šetření je poměrně náročné. Pokud ho potřebujete udělat, zvažte tři možnosti: 
    • udělat ho kompletně sami (popřípadě jen za menší externí podpory),
    • zadat ho externě (myslete na to při přípravě rozpočtu),
    • využít služeb agentur pro průzkum trhu, které pravidelně dělají dotazníková šetření mezi veřejností a za poplatek mohou zařadit několik vašich otázek do jednoho ze svých šetření.
  • Použijte dotazník pouze pro získání těch nejzásadnějších informací, které jste nedokázali získat jinde. Čím delší dotazník, tím nižší je kvalita odpovědí na konci dotazníku. S délkou dotazníku také rostou finanční náklady. 
  • V drtivé většině případů je lepší dotazníkové šetření dělat online. Zvažte pečlivě, jak budou vybráni respondenti, aby byla získaná data reprezentativní pro vaši cílovou skupinu. 
  • Při přípravě dotazníku využijte tyto tipy:
    • Sociodemografické otázky jako je věk, pohlaví nebo bydliště umístěte na konec. Tím snížíte pravděpodobnost, že respondenti zavřou výzkum hned na začátku.
    • Na začátku každého dotazníku uveďte jeho účel, zda je anonymní a jak dlouho a jakým způsobem budete nakládat s výsledky. Tím zvýšíte důvěru respondentů.
    • Pokud využíváte škály Likertova typu (např. 1–5), dobře zvažte, zda chcete využít sudý nebo lichý počet stupňů. Sudý počet nutí respondenty k výběru možnosti, lichý počet umožňuje neutrální odpověď. Zvažte také přidání možnosti „nevím“ – tím se vyhnete zkreslení dat u respondentů, kteří doopravdy nevědí. 
    • Pozor na mnohačetné otázky (např. „Myslíte si, že větrné elektrárny jsou přínosné pro lidi a životní prostředí?“) – není jasné, na kterou část otázky respondent odpovídá.
  • Před ostrým sběrem dat udělejte pilotní sběr dat alespoň s pěti respondenty z cílové skupiny. Tím ověříte srozumitelnost a délku dotazníku. Zároveň se jich po skončení zeptejte na jejich dojmy z dotazníku.
  • Pokud děláte výzkum online, využijte metody optimalizované pro mobilní zařízení. Respondenti často vyplňují dotazníky například cestou do práce. 
  • A ještě závěrem: Ve výzkumu platí zásada GIGO (garbage in, garbage out). Výstupy z analýzy jsou pouze tak dobré jako data, která do ní vstupují. Věnujte proto extra velké úsilí způsobu výběru respondentů a sestavení kvalitního dotazníku.