Strom problémů

Strom problémů: praktický průvodce pro neziskový sektor

Když řešíme složité společenské výzvy, snadno se ztratíme v tom, co je příčina, co až důsledek a kde vůbec začít. Strom problémů je jednoduchý, ale účinný nástroj, který pomáhá tyto souvislosti rozplést.

Metafora stromu pomáhá přehledně zachycovat uspořádání příčin a následků – jejich hierarchie a kauzální vazby.

Díky stromu problémů můžete například:

  • promyslet, na kterou část řešeného problému se chcete zaměřit a proč;
  • pojmenovat klíčové příčiny problému;
  • zmapovat dopady problému a lépe je komunikovat navenek.

Na této stránce proto najdete jednoduché shrnutí, jak tuto metodu využít ve vaší neziskové organizaci, ať už se věnujete sociálním tématům, ochraně životního prostředí, nebo jiným výzvám. Shrnutí vychází z následujících zdrojů:

Co budete potřebovat:

  • ⏳Čas: minimálně 2 hodiny
  • 👥 Lidé: ideálně tým 5-6 osob (při větším počtu rozdělte do skupin)
  • 📋 Materiály: flipchart nebo velký papír, samolepicí lístky (post-ity), psací potřeby

Postup krok za krokem:

1. Příprava a stanovení účelu

  • Než začnete tvořit strom problémů, je užitečné si ujasnit, jaký cíl chcete pomocí metody podpořit. Může to být například:
    • Získat lepší přehled o problému a jeho příčinách/důsledcích (analýza)
    • Najít shodu v týmu nebo mezi partnery (konsensus)
    • Zapojit různé aktéry do diskuze (participace)
  • Vyberte facilitátora 🗣️, který bude proces moderovat. 
  • Na papír (flipchart) připravte náčrt stromu (viz výše) 🌳, do kterého budete doplňovat obsah.

2. Definujte ústřední problém

  • Vyjasněte si, jaký problém řešíte.
  • Formulujte problém negativně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy co je špatně, ne co by mělo být. Vyhněte se návrhům řešení a slovům jako „mělo by“ nebo „potřebuje“.
  • Buďte konkrétní – uveďte koho se problém týká, kde se vyskytuje nebo jaký je jeho rozsah (ideálně využijte dostupná čísla, popište časový vývoj).
  • Problém napište doprostřed flipchartu jako kmen stromu.

3. Popište příčiny („kořeny“) problému 

  • Pod vybraný problém začněte zapisovat všechny možné příčiny.
  • Příčiny zapisujte na post-ity, abyste je mohli snadno přesouvat.
  • Ptejte se: „Proč tento problém existuje? Co ho způsobuje?“
  • Pro lepší přehled seskupujte související příčiny a řaďte je hierarchicky – hledejte, které vyplývají z jiných, hlubších.

4. Popište důsledky („větve“) problému

  • Nad vybraný problém poté zapisujte důsledky problému, znovu používejte post-ity.
  • Ptejte se: „Co se stane, když problém přetrvá? Jaké má dopady?“
  • Podobně jako u příčin, všímejte si i hierarchie důsledků a jejich vzájemných vztahů.


5. Zobrazte vzájemné vztahy

  • Pomocí šipek následně znázorněte vztahy mezi jednotlivými příčinami a důsledky.
  • Můžete vyznačit směr i sílu těchto vazeb.

6. Revize stromu

  • Zkontrolujte, zda máte správně rozlišené příčiny a důsledky.
  • Ověřte, že strom odpovídá realitě a nechybí v něm nic důležitého. Nesnažte se jít do přílišných detailů – strom by měl být především přehledný a výstižný.

7. Domluvte se na využití stromu problémů

  • Obvykle se strom problémů využívá při vytváření strategie řešení. Pomáhá identifikovat příčiny, které:
    • lze snadno odstranit,
    • mají největší vliv na problém,
    • představují překvapivá či nová zjištění.
  • Strom ale můžete využít také jako “mapu” 🗺️ pro usnadnění orientace v nepřehledném problému, nebo pro názornější vysvětlení problému grantové agentuře či jiným stakeholderům.

Potřebovali byste to vidět v praxi? Zde najdete příklady vyplněných stromů problémů:

od Futuropolis: https://futuropolis.cz/wp-content/uploads/2023/08/strom_problemu3.pdf

od Impact Academy: https://knihovna.impactacademy.cz/wp-content/uploads/2018/01/Strom-problemu_vzor_paliativa.pdf