Náš zakladatel Ondřej Kácha před nedávnem promluvil na online akci Jak na zelené a udržitelné Vánoce pořádané Asociací společenské odpovědnosti. Nabídl psychologický pohled na to, jak vánoční doba působí na naše chování a rozhodování, a proč období Vánoc může být ideální čas k probuzení zájmu o udržitelnost mezi firemními zaměstnanci.
Vůně upečeného cukroví, melodie vánočních koled, světelná výzdoba – atmosféru přicházejících Vánoc lze jen těžko nevnímat. Toto osobité období ovlivňuje naše přemýšlení nespočet způsoby. Zde se zaměříme na tři z nich, které shodou okolností dávají dohromady (dnes populární) 3R. Jsou jimi radost, reflexe a restart.
Právě tyto 3R mohou fungovat jako pomocník pro firmy a organizace, které se snaží změnit svou firemní kulturu a možná posunout své zaměstnance k větší udržitelnosti.
Radost
Mnoho lidí přemýšlí před Vánoci nad tím, jak udělat druhým radost. Jak vybrat něco, co je skutečně potěší? Zajímavostí z psychologie je to, že lidé mají mnohem větší radost z obdarování druhého, než z obdarování sebe sama[1].
Radostnější lidé jsou produktivnější, kreativnější a dokáží věnovat více času druhým lidem a společensky prospěšným aktivitám, mezi které starost o životní prostředí patří. Mají větší mentální kapacitu uvědomit si důležitost změny klimatu a aktivizovat svou energii pro to „něco dělat“. Snad každá firma si uvědomuje, že když jsou zaměstnanci v práci šťastnější, pracuje se lépe všem. Ne všichni si však běžně uvědomují, že šťastnější zaměstnanci jsou také více motivovaní k pro-sociálnímu a pro-environmentálnímu chování.
Reflexe
Na konci ohraničeného časového období mají lidé tendenci ohlédnout se za uplynulým časem a hodnotit jej. Silným signálem pro tuto reflexi je právě konec roku.
Sklon k reflexi mohou vyvolat také nečekané události. Letošní závěr roku provázený koronavirovou krizí bude jeden z nejsilnějších impulsů k reflexi pro mnoho lidí. Mnohým totiž přinesl hned několik těžkých momentů. Někteří ztratili své blízké, jiní změnili povolání a další třeba získali spoustu volného času, který nezvládají vyplnit. Přemýšlení nad těmito událostmi často vzbuzuje touhu udělat něco jinak. Lidé si také lépe uvědomují životní hodnoty, které jsou pro ně nejvíce důležité.
Mnoho lidí v poslední době provázely pocity sounáležitosti a porozumění. Ti, kteří našli „své místo“ v řešení koronavorivé krize – například šitím roušek nebo dobrovolným rozvozem obědů seniorům – pravděpodobně získali vyšší pocit kompetence.
Podle čerstvého výzkumu [3] jsou tyto pocity mnohem důležitější prediktory ochoty řešit environmentální krizi než to, jestli se člověk identifikuje jako environmentalista nebo ne.
I v rámci firmy se lidé baví o tom, jak jim uplynulý rok změnil život a co si z něj odnáší. Tato doba tak nabízí firmám příležitost kolektivně si ujasnit, co je pro jejich zaměstnance nyní důležité. Přispět společnosti a budoucím generacím se může objevovat častěji, než se na první dojem může zdát. A od těchto přání vede první krok k větší udržitelnosti.
Restart
Začátek něčeho nového má na lidskou mysl aktivizační vliv. Výzkmníci například zjistitili, že basketbaloví hráči po přestupu do nového týmu podávají mnohem lepší výkon než v týmu starém [2] . Tento jev pojmenovali “Fresh start effect”.
Lidský mozek je fixován na časové body, kdy dochází ke změně – změníte sportovní tým, přestěhujete se, nebo vykročíte do nového roku. Lidé začínající “s čistým štítem” mají obvykle vyšší motivaci a chuť pustit se do něčeho nového. Nový Rok je pro firmy mimořádně vhodná doba začít další měsíce udržitelněji. Mohou například iniciovat založení udržitelného akčního týmu či si se zaměstnanci stanovit udržitelnou výzvu na další měsíc.
Ne vše může být však tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Lidská mysl většiny lidí je mimořádně optimistická a ne vždy dostojí svým závazkům. Příkladem zkreslené mysli a nadměrného optimismu jsou novoroční předsevzetí, která 80 % Američanů poruší do půlky února. V Green Dock pomáháme udržitelným iniciativám vytrvat. To často obnáší stanovení si realistického cíle a jeho rozdělení na menší milníky blízko v čase. Cíli je důležité dodat i sociální rozměr. Například tím, že k monitorování postupu přizveme i blízké daného člověka, nebo do jeho plnění zapojíme skupinu lidí, které si vzájemně poskytují podporu. Pokud je vaše organizace motivována k udržitelnému chování, ozvěte se nám a zjistěte, jak můžeme pomoct.
Dunn, E. W., Aknin, L. B., & Norton, M. I. (2008). Spending money on others promotes happiness. Science, 319(5870), 1687-1688.
Dai, H., Milkman, K. L., & Riis, J. (2014). The fresh start effect: Temporal landmarks motivate aspirational behavior.
Brick, C., Bosshard, A., & Whitmarsh, L. (2020, December 1). Motivation and climate change: A review. https://doi.org/10.31234/osf.io/gcw9b
