Naše publikace
☆ nové
Zapojování mladých lidí do klimatické změny
Bariéry, příležitosti a doporučení pro organizace
Pracujete s mladými lidmi? Přečtěte si o dvanácti hlavních překážkách na cestě mladého člověka k zapojení do iniciativ věnující se řešení klimatické změny.
Zároveň přinášíme doporučení pro neziskové organizace, školy a místní samosprávy, jak mladé lidi systematicky podporovat na úrovni lokálních komunit, regionů i České republiky.
Příručky a výzkumné reporty
Výsledky projektu ve spolupráci s Člověk v tísni sledující zapojování mladých lidí do řešení klimatické změny a doporučení pro klíčové aktéry.
Zpráva: Zapojování mladých lidí do řešení klimatické změny
Naše nejnovější publikace představuje výsledky spolupráce s organizací Člověk v tísni. V rámci projektu jsme zkoumali bariéry a motivátory spojené s dobrovolným zapojováním mladých lidí do aktivit zaměřených na ochranu klimatu.
Kvalitativní výzkum odhalil dvanáct hlavních překážek na cestě mladého člověka k zapojení do iniciativ věnující se řešení klimatické změny, včetně jejich příčin a kontextu.
Na základě výsledků jsme zformulovali modely pro neziskové organizace, školy a místní samosprávy, s jichž využitím mohou tito klíčoví aktéři zapojení mladých systematicky podporovat na úrovni lokálních komunit, regionů i České republiky.
Jak podporovat dobrovolné zapojování do environmentálních organizací?
Pracujete s dobrovolníky? Přečtěte si šest hlavních doporučení jak úspěšněji přivádět do organizace nové dobrovolníky, jak lépe pečovat o ty stávající a jak zefektivnit fungování vaší dobročinné iniciativy.
Doporučení jsme formulovali na základě výzkumu 163 dobrovolníků, 162 zájemců o environmentální témata, kteří aktuálně nedobrovolničí, a 14 zástupců environmentálních organizací, které mají zapojování dobrovolníků na starosti.
Výsledky pilotního projektu ve spolupráci s NS MAS mapující překážky a motivátory spojené se zakládáním energetických komunit.
Komunitní energetika: Aspekty adaptace metody LICHT do České republiky
Každá druhá domácnost v Evropské unii by mohla produkovat elektřinu z udržitelných zdrojů. A více než osm z deseti domovů by mohlo být poháněno elektřinou vyprodukovanou budovami v okolí (zdroj). Výsledek je lákavý: nižší ceny za elektřinu, menší závislost na velkých dodavatelích energií a vyšší ekologická udržitelnost.
Výzkumná zpráva přináší výsledky pilotního projektu, v rámci kterého tým Green Dock prozkoumal překážky a motivátory spojené se zakládáním energetických komunit – společenství občanů, která lokálně generují, spotřebovávají a přeprodávají energii skrze elektrickou síť.
Výsledky národního výzkumu klimatických postojů české populace realizovaného ve spolupráci s Masarykovou univerzitou.
České klima 2021: Mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu
Přehledná mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu, včetně názorů často opomíjené mlčící většiny. Šetření České klima 2021 vzniklo ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MUNI a na základě reprezentativních dat nabízí typologii pěti cílových skupin české veřejnosti ve vztahu ke klimatu. Jaké narativy vyvolávají největší důvěru a sympatie? Co nejvíce ovlivňuje české veřejné mínění v oblasti klimatických politik? A jak se za poslední roky české postoje změnily?
Příručka pro designéry environmentálních programů a služeb. Jak identifikovat psychologické překážky, které lidem brání v udržitelném životě?
Změna klimatu je o změně chování: Jak pomoci lidem překonávat překážky na cestě za udržitelností
Posun společnosti k udržitelnějšímu chování a podpoře environmentálních vládních opatření je předpokladem úspěšného řešení probíhající změny klimatu. Příručka na čtyřech scénářích ukazuje, jak mohou občanské iniciativy a organizace identifikovat psychologické překážky, které brání lidem přejít na udržitelný styl života, a systematicky je odstraňovat. V této souvislosti je představen model COM-B (Michie et al., 2011), který mohou organizace využívat v designu environmentálních programů a služeb.
Příručka pro lokální iniciativy, které usilují o motivaci dospělých ke vzdělávání o udržitelnosti.
Využití poznatků z psychologie a behaviorálních věd ve tvorbě programů celoživotního učení
Zelená dohoda pro Evropu a Evropská agenda dovedností hovoří o nutnosti vzdělávání lidí všech věkových kategorií v oblasti udržitelnosti. Čím více občanů si uvědomuje křehkost vztahu mezi planetou a člověkem, tím více se zvyšuje pravděpodobnost zelené transformace v dané obci. Jak mohou lokální iniciativy motivovat odlišné skupiny dospělých ke vzdělávání o udržitelnosti? V této publikaci představujeme metodu EAST (Behavioural Insights Team, 2011), kterou mohou místní akční skupiny využít pro tvorbu účinnějších vzdělávacích akcí o udržitelnosti pro různé cílové skupiny.
Výsledky pilotní segmentace českých postojů ke klimatické změně na nereprezentativním vzorku respondentů z roku 2020.
Šest Čechů: Výsledky pilotní segmentace českých postojů ke klimatické změně
Publikace představuje výsledky pilotní segmentace českých postojů ke klimatické změně z roku 2020. Představeno je šest názorově odlišných segmentů v české populaci, které se liší v postojích ke globálnímu oteplování, frekvenci udržitelného chování a politických preferencích. Prezentované výsledky mohou být, i přes limitace nereprezentativního vzorku, užitečným zdrojem informací pro organizace a výzkumné týmy zabývající se vnímáním klimatické změny v České Republice a podkladem pro obsáhlejší studie postojů českých obyvatel k měnícímu se klimatu.
Odborné články
Vlasceanu, M., Doell, K. C., Bak-Coleman, J. B., …Kácha, O., Vintr, J.,… & Van Bavel, J. J. (2023, November 20). Addressing Climate Change with Behavioral Science: A Global Intervention Tournament in 63 Countries. https://doi.org/10.31234/osf.io/cr5at
Kácha, O., Vintr, J., & Brick, C. (2022). Four Europes: Climate change beliefs and attitudes predict behavior and policy preferences using a latent class analysis on 23 countries. Journal of Environmental Psychology, 81, 1-10.
Kácha, O., & van der Linden, S. (2021). The moderating role of moral norms and personal cost in compliance with pro-environmental social norms. Current Research in Ecological and Social Psychology, 2, 1-12.
Sabherwal, A., & Kácha, O. (2021). Communicating Climate Change Beyond Western Societies: A Tale of the Czech Republic and India.
Izquierdo, S. M., Willems, M., Immonen, J. E., Benzerga, A., Kácha, O., Ruggeri, K., & van der Linden, S. (2021). Energy and environmental behavior. In Psychology and Behavioral Economics (s. 99–129). Routledge.
van der Linden, S., Roozenbeek, J., Maertens, R., Basol, M., Kácha, O., Rathje, S., & Traberg, C. S. (2021). How can psychological science help counter the spread of fake news? The Spanish Journal of Psychology, 24.
Ruggeri, K., Panin, A., Vdovic, M., Abdul-Salaam, N., Amatya, J., Amatya, K., Arunasalam, A., Sheshdeh, A. B., Buabang, E. K., […], Kácha, O., Vintr, J. & Burghart, M. (2021). The globalizability of temporal discounting.
Ruggeri, K., Većkalov, B., Bojanić, L., Andersen, T. L., Ashcroft-Jones, S., Ayacaxli, N., Barea-Arroyo, P., Berge, M. L., Bjørndal, L. D., […], Kácha, O., Vintr, J. & Bursalıoğlu, A. (2021). The general fault in our fault lines. Nature human behaviour, 1–11.
Kácha, O., & Ruggeri, K. (2019). Nudging intrinsic motivation in environmental risk and social policy. Journal of Risk Research, 22(5), 581–592.
Ruggeri, K., Immonen, J., Benzerga, A., Kácha, O., Kunz, M., & van der Linden, S. (2018). Energy and environment. In Behavioral Insights for Public Policy (s. 114–130). Routledge.
Ruggeri, K., Kácha, O., Menezes, I. G., Kos, M., Franklin, M., Parma, L., Langdon, P., Matthews, B., & Miles, J. (2018). In with the new? Generational differences shape population technology adoption patterns in the age of self-driving vehicles. Journal of Engineering and Technology Management, 50, 39–44.
Ruggeri, K., Kunz, M., Berkessel, J., Kácha, O., Steinnes, K. K., Petrova, D., Cavassini, F., Naru, F., & Hardy, E. (2018). The science of behavior and decision-making. In Behavioral Insights for Public Policy (s. 59–79). Routledge.
Ruggeri, K., Yoon, H., Kácha, O., van der Linden, S., & Muennig, P. (2017). Policy and population behavior in the age of Big Data. Current opinion in behavioral sciences, 18, 1–6.
České klima 2021: Mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu
Přehledná mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu, včetně názorů často opomíjené mlčící většiny. Šetření České klima 2021 vzniklo ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MUNI a na základě reprezentativních dat nabízí typologii pěti cílových skupin české veřejnosti ve vztahu ke klimatu. Jaké narativy vyvolávají největší důvěru a sympatie? Co nejvíce ovlivňuje české veřejné mínění v oblasti klimatických politik? A jak se za poslední roky české postoje změnily?
Využití poznatků z psychologie a behaviorálních věd ve tvorbě programů celoživotního učení
Zelená dohoda pro Evropu a Evropská agenda dovedností hovoří o nutnosti vzdělávání lidí všech věkových kategorií v oblasti udržitelnosti. Čím více občanů si uvědomuje křehkost vztahu mezi planetou a člověkem, tím více se zvyšuje pravděpodobnost zelené transformace v dané obci. Jak mohou lokální iniciativy motivovat odlišné skupiny dospělých ke vzdělávání o udržitelnosti? V této publikaci představujeme metodu EAST (Behavioural Insights Team, 2011), kterou mohou místní akční skupiny využít pro tvorbu účinnějších vzdělávacích akcí o udržitelnosti pro různé cílové skupiny.
Změna klimatu je o změně chování: Jak pomoci lidem překonávat překážky na cestě za udržitelností
Posun společnosti k udržitelnějšímu chování a podpoře environmentálních vládních opatření je předpokladem úspěšného řešení probíhající změny klimatu. Příručka na čtyřech scénářích ukazuje, jak mohou občanské iniciativy a organizace identifikovat psychologické překážky, které brání lidem přejít na udržitelný styl života, a systematicky je odstraňovat. V této souvislosti je představen model COM-B (Michie et al., 2011), který mohou organizace využívat v designu environmentálních programů a služeb.
Šest Čechů: Výsledky pilotní segmentace českých postojů ke klimatické změně
Publikace představuje výsledky pilotní segmentace českých postojů ke klimatické změně z roku 2020. Představeno je šest názorově odlišných segmentů v české populaci, které se liší v postojích ke globálnímu oteplování, frekvenci udržitelného chování a politických preferencích. Prezentované výsledky mohou být, i přes limitace nereprezentativního vzorku, užitečným zdrojem informací pro organizace a výzkumné týmy zabývající se vnímáním klimatické změny v České Republice a podkladem pro obsáhlejší studie postojů českých obyvatel k měnícímu se klimatu.