Je koronavirová krize příznivá pro životní prostředí? Během této doby celosvětově klesla produkce skleníkových plynů (1) a v některých lokalitách bylo možné pozorovat pozitivní dopad na ovzduší pouhým okem. Na druhou stranu se během pandemie zvýšila spotřeba jednorázových plastů o 25 až 30 % (2). Nejvýznamnější nárůst byl v používání jednorázových kelímků, rukavic, nádobí a sáčků, který si můžeme vysvětlovat obavou z nákazy. Při nákupu potravin v posledních měsících používáme více jednorázových sáčků a rukavic, abychom předešli dotyku například ovoce s potenciálně kontaminovanými plochami. Otázkou je, jaká je reálná šance přenosu nákazy tímto způsobem. Výpovědi vědců o tom, jak dlouho se vir udrží na površích a jestli je možné se tak nakazit, se rozcházejí (3).
V Čechách do doby koronavirové krize posiloval trend snižování jednorázových plastů a vratné obaly nabývaly na popularitě. Někteří si navykli nosit si vlastní kelímky na kávu nebo látkové sáčky na potraviny. Během posledních měsíců byly tyto zvyky narušeny, ať už ze strachu zákazníků o své zdraví nebo zdráhavostí kaváren a jiných podniků nalévat do vlastních nádob. Lidé si tak tvoří staro-nové zvyky a opět se více spoléhají na jednorázové plasty, jejichž používání je navíc snadnější a příhodnější.
Zůstanou nám tyto nové návyky i po opadnutí nebezpečí z nákazy? Studie od agentury Bloomberg předpokládá, že se zvýšená poptávka po jednorázových obalech opět sníží po skončení epidemie (4). Z pohledu sociální psychologie a psychologie osobnosti se zformované návyky mění těžko a jejich změna vyžaduje úsilí. Každý člověk si nový zvyk tvoří jinak dlouho, průměrně se ale chování zautomatizuje až zhruba po dvou měsících (5). Návrat k vratným obalům a vlastním sáčkům tedy zřejmě nebude okamžitý.
Ochrana zdraví je samozřejmě na prvním místě, už teď ale můžeme přemýšlet, jak se co nejrychleji vrátit k udržitelným návykům, až to bude možné. Podpůrným faktorem je vytvoření vhodného prostředí. V momentě, kdy přestane trvat bezprostřední riziko nákazy, je nutné efektivně komunikovat opětovné přijímání vlastních kelímků v kavárnách a podobné možnosti omezování jednorázových plastů. Na nás pak je připravit si plátěné pytlíky do batohů a kabelek, abychom si přechod z návyku do návyku usnadnili. A v neposlední řadě, jít příkladem ostatním nakupujícím, protože když bude nošení vlastních obalů zase „normální“ bude skoro vyhráno.
