Řešení změny klimatu vyžaduje porozumění hodnotám, postojům a přesvědčením u různých skupin veřejnosti. V nové publikaci jsme využili volně dostupná data z mezinárodního šetření European Social Survey (ESS), které se pravidelně koná v evropských státech od roku 2002. Využitá data pocházejí z roku 2016, kdy šetření zjišťovalo postoje, chování a politické preference související se změnou klimatu.
Naše studie určila na základě dat 22 tisíc evropských respondentů čtyři hlavní segmenty, které se liší v postojích ke změně klimatu: angažovaní, rozporuplní, lhostejní a skeptičtí. Obrázek níže zachycuje zastoupení těchto segmentů v evropské populaci.
Klíčové zjištěním naší studie je, že na základě příslušnosti do skupiny lze předpovědět respondentovu míru proenvironmentálního a aktivistického chování. Lze také předpovědět jeho preference pro environmentální opatření na státní úrovni: podporu dodatečného zdanění fosilních paliv, podporu dotací na energii z udržitelných zdrojů a zákaz energeticky neefektivních spotřebičů. Čím více se respondent blíží ke skupině angažovaných, tím vyšší šance aktivistického a proenvironmentálního chování, stejně jako podpora tří uvedených politických programů.
Obrázek níže zachycuje rozložení uvedených čtyř skupin v evropských státech. Česká republika, Rusko a Estonsko patřily v roce 2016 k zemím s nejnižším podílem klimaticky angažovaných občanů. Naopak Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko a Island se řadí na pomyslnou první příčku v pro-klimatických postojích.
Jak však ukazují data z novějších výzkumů, lhostejnost či skepticismus se za uplynulé roky snížily jak v Česku, tak v Evropě.
Naše výsledky nabízejí první segmentaci Evropanů na základě jejich environmentálních přesvědčení. Studie rozšiřuje výzkumy provedené v jednotlivých zemích, jako např. v USA , Německu či České republice a nabízí hodnotu především klimatickým komunikačním agenturám pracujícím na evropské úrovni.
Celou studii (před recenzním řízením) naleznete na tomto odkazu
