Klíčové zjištěním naší studie je, že na základě příslušnosti do skupiny lze předpovědět respondentovu míru proenvironmentálního a aktivistického chování. Lze také předpovědět jeho preference pro environmentální opatření na státní úrovni: podporu dodatečného zdanění fosilních paliv, podporu dotací na energii z udržitelných zdrojů a zákaz energeticky neefektivních spotřebičů. Čím více se respondent blíží ke skupině angažovaných, tím vyšší šance aktivistického a proenvironmentálního chování, stejně jako podpora tří uvedených politických programů.
Obrázek níže zachycuje rozložení uvedených čtyř skupin v evropských státech. Česká republika, Rusko a Estonsko patřily v roce 2016 k zemím s nejnižším podílem klimaticky angažovaných občanů. Naopak Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko a Island se řadí na pomyslnou první příčku v pro-klimatických postojích.
Jak však ukazují data z novějších výzkumů, lhostejnost či skepticismus se za uplynulé roky snížily jak v Česku, tak v Evropě.