V návaznosti na předchozí výzkum FSS MU zabývající se otázkami, jak česká veřejnost vnímá klimatickou změnu, jaká je její ochota se aktivně zapojit do ochrany klimatu a jak hodnotí dosavadní adaptační opatření, jsme oslovili výzkumný tým pod vedením PhDr. Jana Krajhanzla, Ph.D. s nabídkou spolupráce na nový, rozšiřující výzkum. Cílem aktualizovaného výzkumu bylo získat lepší a aktuálnější přehled díky využití aktuálních dat od většího vzorku populace. Data pro novou studii sesbírala agentura Nielssen Admosphere v období od listopadu 2020 do února 2021 prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro něj bylo reprezentativně vybráno celkem 2 762 respondentek a respondentů z české populace starší 15 let.
K vytvoření typologie českých cílových skupin z hlediska ochrany klimatu jsme zvolili statistickou metodu analýzy latentních tříd (Latent Class Analysis, LCA). Jedná se o segmentační metodu, která se používá k rozdělení jednotlivců do nepozorovaných kategorií na základě jejich odpovědí na pozorovatelné proměnné. Takto pomáhá identifikovat různé typy lidí v rámci populace.
Výsledky výzkumu České klima 2021 si můžete prohlédnout v rozsáhlé výzkumné zprávě, která obsahuje přehlednou mapu českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu. Představujeme v ní typologii pěti cílových skupin české veřejnosti ve vztahu ke klimatu s ohledem na to, jaké narativy ochrany klimatu v nich vyvolávají největší důvěru a sympatie, nebo co nejvíce ovlivňuje české veřejné mínění v oblasti klimatických politik. Zpráva zahrnuje také doporučení pro komunikaci ochrany klimatu s českou veřejností.
Jedním z nejdůležitějších závěrů našeho výzkumu je bezesporu fakt, že se většina české společnosti shoduje na tom, že změna klimatu probíhá, že představuje závažný problém a že by se jejím řešením měla Česká republika zabývat. Zároveň množství zastánců proklimatických postojů v českém prostředí pozvolně narůstá.
Blízké porozumění tomu, jaké postoje česká společnost v otázce změny klimatu zastává, je rozhodující pro efektivnější informování české veřejnosti o ochraně klimatu. Díky tomuto výzkumu tak například víme, že pro další vývoj veřejného mínění je nezbytná komunikace o možných budoucích scénářích v oblasti klimatických politik nebo že je vhodné využívat v argumentaci blízké dopady klimatické krize nebo připomínání hluboce zakořeněného vztahu k přírodě.
Tento výzkum vznikl díky podpoře European Climate Foundation a s přispěním projektu 1Planet4All, který realizuje Člověk v tísni z prostředků Evropské unie.
V případě dotazů se obracejte na Ondřeje Káchu na ondrej.kacha@greendock.cz.
