Behaviorální výzkum zabývající se změnou klimatu zoufale potřebuje více studií z nezápadních zemí. To je hlavním obsahem článku Communicating Climate Change Beyond Western Societies: A Tale of the Czech Republic and India, jehož autory jsou Ana Sabherwal (London School of Economics) a Ondřej Kácha (Green Dock). Publikaci otiskl akademický časopis Cambridge Journal of Science and Policy.
Český pohled na změnu klimatu je v mnoha ohledech unikátní. Jsme velkými milovníky přírody, ale cítíme nejmenší osobní zodpovědnost za řešení změny klimatu v Evropě. Sucho je dominantním hráčem v žebříčku českých obav spojovaných s klimatickou změnou. A kdo má největší šanci Čechy namotivovat k větší udržitelnosti? To s jistotou říci nedokážeme. Nicméně instituce, které se těší největší důvěře v ČR, jsou armáda a policie. Tento vhled do českých postojů, přesvědčení a chování však nedokáží zahraniční výzkumy zabývající se komunikací klimatické změny plně obsáhnout.
Problém nižší aplikovatelnosti zahraničních výsledků v místním kontextu se netýká jen Česka. Platí až pro 84% světové populace, která se nevejde do škatulky západní, vzdělaná, industrializovaná, bohatá a demokratická společnost (z angl. WEIRD – western, educated, industrialized, rich and democratic). Právě z WEIRD společností totiž pochází většina publikovaných výzkumů a na nich postavených doporučení pro komunikaci změny klimatu ve světě. Výsledkem jsou pak intervence, které se mohou v jiných kulturách minout účinkem, či mít dokonce nežádoucí efekt.
➜ Přečtěte si celou publikaci (open-access, v anglickém jazyce)
Jedním z cílů Green Dock je pouštět se do originálních českých výzkumů v oblasti změny klimatu. Aktuálně se například zabýváme výzkumem Změna klimatu v české mysli 2021 a výzkumem Vnímání dopadů klimatické změny mezi mladými lidmi. Tak můžeme environmentálním iniciativám poskytovat validní doporučení pro podporu řešení klimatické otázky v Česku.
